Terapeutické obory

Logopedie

Logopedie je v MŠO praktikována od samotného počátku. Zabývá se jednak problematikou speciálně pedagogickou a také jako obor klinická logopedie - problematikou zdravotnickou. Spolupracuje s ostatními obory MŠO a také s obory lékařskými - foniatrií, pediatrií, neurologií a psychiatrií. Nejčastěji je prováděna korekce vadné výslovnosti - dyslálie a logopedická terapie u poruch plynulosti řeči - koktavosti. Napravuje řeč u dětí s opožděným vývojem, u kombinovaných vad s vadami tělesnými a smyslovými (zraku, sluchu a snížených rozumových schopností), dysartrií, poškození řeči a afázií u dospělých po cévních mozkových příhodách a úrazech. Tím, že je návaznost logopedické terapie s obory estetickými (hrou na dechové nástroje, sólovým zpěvem aj.), daří se daleko úspěšněji navozovat měkké hlasové začátky, prodlužovat fonační dobu a řeč tak komplexně korigovat.

Psychoterapie

Psychoterapie je směrována na duševní procesy a stavy u zdravotně postižených dětí a jejich rodičů. Aplikuje psychologické metody a prostředky ke korekci psychického stavu, k nápravě - reedukaci případných nezpůsobilostí, defektů nebo deficitů i k předcházení těmto poruchám. Hlavním cílem psychoterapeutického působení je především zachování či případná obnova stavu duševního zdraví. V psychoterapii se vždy uplatňuje komplexní přístup k osobnosti. Proto v praxi MŠO na estetické bázi fungují psychodrama, muzikoterapie, arteterapie, ergoterapie, ale také relaxační techniky aj...

Muzikoterapie

Muzikoterapie je využívána ve své aktivní formě. Spočívá ve vyjádření, v improvizaci určitých situací a témat prostřednictvím hry na jednoduché hudební nástroje (nejčastěji Orffovým rytmickým instrumentářem). Hudba svou melodičností, rytmičností a emotivitou podporuje spontaneitu dětí a dává možnosti k vyjádření pocitů, postojů a nálad, které by mnohdy verbálně nebyly schopny dát najevo. Nabízí rovněž obrovské možnosti k odreagování psychického napětí, např. i dětské agrese.

Arteterapie

Arteterapie coby psychoterapeutické využití výtvarné činnosti* umožňuje žákům sdělovat mnohdy verbálně těžce vyjádřitelné věci výtvarnými prostředky. Následná interpretace a rozbor výtvorů dětí pomáhá za pomoci psychoterapeuta problémové situace objasňovat a řešit, poskytuje možnost sebepoznání a nového pohledu na věc, na problémovou situaci, na sebe sama. Výtvarný projev svou nabídkou barev a rozmanitých zábavných technik umožňuje dětem spontánní odreagování.

Ergoterapie

Ergoterapie jako činnostní terapie je v naší hrové praxi využívána zejména u dětí s poruchami hrubé a jemné motoriky. Ruční práce jako specifické rehabilitační činnosti jsou dětem mnohdy daleko bližší než klasické rozcvičování. Významné uplatnění má i u dětí mentálně retardovaných, opožděných a psychicky narušených. Efektivně stimuluje v práci tvořivé prvky, rozvíjí fantazii a představivost. Hlavně však umožňuje žákům prožít radost a uspokojení z vlastnoručně zhotoveného výrobku, který si odnášejí domů. A to je u ergoterapie nejvýznamnější, neboť pocit úspěšnosti většinou vrací vědomí sociální potřebnosti. Děti kreslí, malují, stříhají, lepí, modelují, navlékají, skládají, tkají, šijí, používají speciální rehabilitační pomůcky a většinou si ani neuvědomují, jak mnohdy "těžce pracují". Hodiny ergoterapie jsou veselé, vždy úspěšné a kamarádské.

Terapeutické a sociální služby

Terapeutické a sociální služby zahrnují individuální a rodinnou terapii, krizovou intervenci a poradenství pro rodiče a dospívající žáky, kteří se ocitli ve složitých životních situacích, nebo čelí dlouhodobým těžkostem. Tato služba je bezplatná a vysoce diskrétní. Vychází z praktických zkušeností, že pokud chceme pomoci dětem, mnohdy musíme nejprve pomoci rodičům.

Nutno znovu zdůraznit, že všechna odborná činnost terapeutů je úzce spjata s činností pedagogů estetických oborů a v praxi obě souzní.

* Toto označení není zcela přesné, protože arteterapie znamená doslova léčbu uměním (ars = umění, terapie = léčba), ale stalo se v psychoterapii běžné pro výtvarný projev.