Pedagogové Lidové konzervatoře

Pavel Helebrand

Obrázek kontaktu

Komponování, aranžmá, nahrávání a mix hudby

  • Externí pedagog Lidové konzervatoře v oboru KOMPONOVÁNÍ, ARANŽMÁ, NAHRÁVÁNÍ A MIX HUDBY.
  • Vystudoval skladbu u prof. Jaromíra Podešvy a kytaru u prof. Alexandra Dědiny na Státní konzervatoři v Ostravě, absolvoval v roce 1989.

Tvůrčí a jiné aktivity:

Pavel Helebrand je český hudební skladatel, libretista a režisér. Ještě v době studií vyučoval školní mládež hudební kompozici. Zkušenosti z tohoto období shrnul ve své práci pod názvem Vymýšlíme hudbu. Zaměřuje se především na realizaci autorských hudebně-dramatických projektů (vánoční zpěvohra Jesličky svatého Františka, muzikál Čarodějnice z Babí hůry, chrámové velikonoční oratorium Evangelium podle houslí, přírodní hudební divadlo Ngoa-É, koncertní projekt Balady, hudební divadlo Kytice, vánoční scénické oratorium Jezulátko, hudební divadlo Dekameron). Z jeho instrumentálních děl jsou nejčastěji uváděny Svity pro sólové violoncello, svita pro komorní smyčcový orchestr Z drva i krvi a Svita pro sólovou flétnu. Je také autorem baletů Cibuláček a Malá mořská víla. Skládá rovněž pro děti - Malé písničky (zpěv a klavír), Sen slečny Terezky (svita pro violoncello a klavír), Vrabci letí do světa a O vláčku Náklaďáčku (klavírní svity).

Druhou dominantou jeho tvorby je scénická hudba. Kromě několika rozhlasových a televizních hudeb zkomponoval hudbu asi ke 150 divadelním inscenacím, realizovaným především v České republice a Polsku: Krvavá svatba – Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Mistr a Markétka – Národní divadlo Praha, Opowieść o miłośći, o drzewie i o tobie - Teatr Lalka Varšava, Romeo a Julie – Letní shakespearovské slavnosti atd.

Obsah oboru komponování, aranžmá, nahrávání a mix hudby:

  • komponování hudby v nejrůznějších stylech a žánrech;
  • melodika, harmonie, rytmus, barva, dynamika a text v hudebním pohybu;
  • instrumentace;
  • spontaneita a přesná skladebná práce;
  • živá partitura – prostor k zachycení struktury a emoce;
  • hudební dramaturgie;
  • evoluce hudební formy;
  • tektonika – rozvíjení rozsáhlejších hudebních forem;
  • hudba v dějinách nejen jako vyjádření ducha dané doby;
  • komponování hudby jako rozvíjení vlastní osobnosti;
  • inspirace, vnímání a intuice;
  • vnitřní slyšení a ticho;
  • celostní hudební myšlení;
  • scénická hudba – průniky hudby  s ostatními druhy umění.